1.2 Spasení milostí
Ježíš mnohokrát používal podobenství, příběhy, které ilustrovaly duchovní pravdy.
Lukáš 18:9 ČSP A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:
Tady Ježíš začíná říkat podobenství a adresuje ho těm, kteří spoléhají na svoji vlastní spravedlnost, a pohrdají – dívají se shora na ostatní. Jsou to lidé, kteří si myslí, že se zachrání svými skutky – tím co dělají že jsou milí na lidi, pracovití, chodí pravidelně do kostela a mají pocit, že jsou díky tomu dobří a pohrdají těmi, kteří to všechno, co oni, nedělají.
Lukáš 18:10 ČSP 10„Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, druhý celník
Dva lidé se šli modlit do kostela, dnešními slovy. Jeden z nich byl farizeus - tedy velmi nábožensky založený člověk a druhý byl celník – ti byli známí jako zlí, hříšní lidé, podváděli, okrádali, nechávali si část daní pro sebe, nebyli zrovna oblíbení.
Lukáš 18:11 ČSP Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: ‚ Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
Farizeus se postavil a modlí se, říká Bože, děkuji ti že nejsem jako ostatní, porovnává se s ostatními, pohrdá jimi, on se chová lépe on je lepší než oni.
Lukáš 18:12 ČSP Postím se dvakrát týdně a dávám desátky ze všeho, co získávám.‘
Postím se, dávám peníze chudým, jsem dobrý.
Lukáš 18:13 ČSP Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚ Bože, projev milost mně hříšnému.‘
Stál opodál – nešel ani dovnitř do chrámu, styděl se za sebe a za to co dělá, nedovážil se ani podívat nahoru, ale byl se do prsou – ve starém zákoně to znamenalo „Odpusť mi, Bože, co jsem udělal!“
Bylo to znamení pokání, sklíčeného srdce a zlomeného ducha, který Bůh nepohrdne. Tento celník, i když byl hříšník, křičel k Bohu a modlil se: „Bože, smiluj se nade mnou, hříšným!“
Neříkal já jsem dobrý tak a tak, ale pane smiluj se, projev mi svou milost.
Lukáš 18:14 ČSP Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“
Celník šel domů ospravedlněn, prohlášen spravedlivým před Bohem, ve správném vztahu s Bohem, odpuštěný Bohem. Proč mu bylo odpuštěno a naopak náboženské far ieovi, který dělal "všechny správné věci" ne?
Bylo to proto, že farizeus se vyvyšoval a říkal: „Jsem lepší než ostatní lidé! Nejsem hříšný! Nejsem jako ostatní lidé,“ zatímco celník věděl, že nemá nic, co by mu mohl nabídnout. Byl hříšný člověk. Bible říká, že Ježíš nepřišel zachránit spravedlivé lidi, ale hříšníky, a všichni jsme zhřešili a postrádáme Boží slávu. Tento celník se ponížil a našel odpuštění a smíření.
Mluvíme o spasení milostí. Milost je nádherné slovo, v řečtině, ve které byl napsán Nový zákon, je slovo milost charis.
Přijatá definice milosti je toto: zdarma, nezasloužená Boží přízeň vůči lidem, kteří si to nezaslouží. Tento celník si nezasloužil nic od Boha, ale našel Boží přízeň, protože se ponížil. Je to dar od Boha.
Římanům 5:17 ČSP Jestliže proviněním jednoho člověka smrt vládla skrze toho jednoho, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a dar spravedlnosti, budou vládnout v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista.
Bůh nabízí tobě a mně správný vztah s Ním jako dar a podle našeho úseku tento celník našel dar ospravedlnění, dar spravedlnosti, který přichází pouze skrze Ježíše Krista. Písmo říká
Jan 1:17: ČSP Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
Tato milost je nabízena pouze jednomu druhu lidí – těm, kteří se poníží a vědí, že nemají žádný vztah k Bohu, kteří volají po Boží milosti. Tito lidé najdou Boží milost a odpuštění.
(Biblické verše jsou citovány z českého studijního překladu)